Návštěva studijního oddělení bude brzy dražší, než jít „na jedno“ do hospody.
Za pouhý pozdrav studijní referentky totiž studenti od nového akademického roku zaplatí třicet korun – a za každou žádost navíc manipulační poplatek. Jedno sezení se vším všudy vás tedy vyjde bezmála na tři stovky – a to kvůli ekologickému způsobu likvidace vyplněných žádostí.
Nový předpis schválil Akademický senát UK na návrh prorektora pro hospodaření se studentskými financemi. Jednání se neobešlo bez komplikací. „Dlouho jsme hledali dostatečně vhodné argumenty, kterými bychom zavedení poplatků zdůvodnili,“ říká prorektor Štěk.
Podkladová zpráva nejprve uváděla, že zavedení poplatků v rámci UK je nutné, pokud se nezavede školné celorepublikově. Po prvním projednávání v senátu se ale argumenty začaly odvolávat na rovné sociální příležitosti žen a mužů. „Chceme, aby poplatky zůstaly tam, kde je student zaplatí. Peníze reinvestujeme zejména do platů administrativních pracovníků,“ píše druhý návrh.
Diskriminace podle pohlaví nezabrala
Na studijních odděleních totiž pracují převážně ženy. Zvýšení jejich platů by tedy zahýbalo souhrnnými statistikami příjmů univerzitních pracovníků, které dlouhodobě poukazují na diskriminaci ženského pohlaví. Ani tyto argumenty ale nezajistily návrhu na zavedení poplatků dostatečnou podporu.
„Domníváme se, že problematika genderu je dost marginální na to, aby se vytahovala takhle veřejně,“ řekl našim reportérům člen legislativní komise AS UK, který si nepřál být jmenován. „Diskriminace na základě pohlaví na univerzitě nikdy neexistovala, nebylo by dobré ji takto problematizovat kvůli opatření, které se může setkat s negativními ohlasy.“
Konečné slovo má ekologická zátěž
Pro třetí návrh tedy hledal prorektor Štěk argumenty jinde. „Povedlo se nám prosadit poplatky za návštěvu studijního oddělení v balíčku s ekologickými opatřeními,“ vysvětluje. Konečná podoba vnitřního předpisu totiž předpokládá, že se peníze investují do ekologicky šetrné likvidace vyplněný žádostí.
„Konečně také dávají smysl manipulační poplatky za položky na formulářích,“ argumentuje Štěk. Z těch se budou nově financovat tonnery do tiskáren, náplně do propisek a inkoust do razítek. „Samotných třicet korun za návštěvu je pak daň za vydýchaný vzduch a opotřebení kancelářského prostoru,“ říká.
Univerzita Karlova si za tímto účelem nechala zpracovat odbornou studii „Úhelný kámen ekologického dopadu běžných kancelářských činností na životní prostředí.“ Té se věnoval expertní tým mladých vědců a vědkyň z FHS. Publikaci vydalo letos na podzim Centrum pro ekologická studia i knižně. „Ano, i náklady spojené se zpracováním této studie a jejím vydáním budou zřejmě hrazeny z vybraných poplatků,“ doznává Štěk.
Co je na tom pravdy? Mají senátoři volňásky na Majáles? A co na to Karel z Karlovky?
Vol Hedu I., nestůj po kolena v hnoji!