Studentská unie Univerzity Karlovy byla na podzim roku 2010 partnerem projektu Institutu pro informační společnost, který měl mimo jiné za cíl vytvořit vazby mezi Studentskou unií Univerzity Karlovy a Studentskou radou Islandské univerzity a otevřít prostor pro naši další spolupráci. Projekt byl financován z finančního mechanismu Norsko 2009-2014.
Zkušenosti ze zahraničí
SU UK je oproti svému protějšku z Islandské univerzity velmi mladá organizace. SR IU vznikla v roce 1920, tedy nedlouho po založení samotné univerzity. Předpokládali jsme (vcelku správně), že naši islandští kolegové se s námi budou moct podělit o množství zkušeností, získaných během 90 let fungování a v tomto bodu jsme se ani v nejmenším nespletli. Zajímavé bylo i to, že informace a zkušenosti neplynuly jenom jednosměrně, ale že i my, ač mladá organizace, jsme se měli o co se „staršími“ kolegy podělit.
Místo SR IU v systému
SR IU je oficiální volenou studentskou reprezentací, jejíž hlavní povinností je hájit zájmy studentů, jak na univerzitní úrovni, tak na úrovni státu. Na Islandu nefunguje žádná národní studentská reprezentace. SR IU, vzhledem k tomu, že zastupuje největší počet studentů, plní její funkci při vyjednávání s ministerstvem. Také vysílá své zástupce do Evropské studentské unie. V rámci univerzity se podílí na formování politiky přístupu ke studentům.
Pro studeny plní ještě jednu významnou funkci – je poradním orgánem v případě problémů se studiem a vyřizuje studentské půjčky. Pro studenty prvních ročníků vydává informační brožuru, která má nově příchozím studentům usnadnit příchod na univerzitu. Mimo oficiální povinnosti, které vyplývají přímo ze smlouvy s univerzitou, pořádá SR festivaly a další kulturní aktivity společné všem studentům univerzity.
Se zájmy studujících ale SR IU prosazuje dlouhodobě i genderovou otázku a pracuje na mechanismech, jak vyjít vstříc jak studentkám, tak vyučujícím s dětmi. Při škole funguje stabilní systém školek. V této oblasti bychom se rozhodně měli více inspirovat, protože současný stav decentralizovaného a nestálého fungování školek znevýhodňuje ženy s dětmi a ztěžuje jim věnovat se naplno výzkumné činnosti.
Kreppan
Islandsky znamená kreppan krize. A krize velmi významným způsobem zasáhla i do náplně činnosti SR IU. Studenti v rámci rozsáhlých škrtů přišli o různé výhody, problematickým se stává zejména otázka státních půjček pro studenty. SR IU se tak dostala do pozice, kdy musí významným způsobem lobbovat za zachování a zlepšení postavení studentů. Jedním z prostředků, jak informovat o změnách situace ve školství se staly i klipy, ve kterých studenti oslovují studenty a vysvětlují jim, jaké změny je třeba podniknout.
Otázka půjček není ovšem jediným problémem, který trápí Islandské školství. Vzhledem ke krizi byla zrušena mnohá pracovní místa a absolventi (současní i budoucí) mají veliký problém s hledáním uplatnění na trhu práce. Na Islandu v současné době nefunguje žádný systém pro komunikaci studentů se zaměstnavateli, studenti se nemají na koho obrátit. Zaujal je proto způsob komunikace, který nabízí IPIS.
Struktura SR IU
Jak již bylo nastíněno, SR je voleným orgánem. Skládá se z 20 členů, přičemž 2 členové jsou voleni jednou za dva roky a zasedají zároveň ve správní radě univerzity, 18 členů je voleno přímo do SR a to s ročním obměňováním poloviny členů. Způsob volby a obecně otázky složení a přístupu k věci se mohou v českém akademickém prostředí jevit jako nereálné. O přízeň studentů/voličů se tady neucházejí jednotlivci ale studentské politické strany – tradiční jsou především pravicově orientovaná Vaka a levicová Röskva. Každá strana, která se uchází o hlasy, musí postavit kandidátku s 18 kandidáty (pro případ, že by získala všechny hlasy) a na základě přepočítávání hlasů získávají mandáty jednotliví kandidáti podle pořadí na kandidátce.
Členové SR poté ze svého středu volí předsedu a místopředsedu a dále ředitele kanceláře a šéfredaktora studentského magazínu Studentenblatt (ředitel kanceláře a šéfredaktor nemusí být členové SR). Tyto čtyři pozice tvoří tzv. „office“ a jsou placené průměrnou mzdou na Islandu. V SR IU je běžné, že členové vedení přerušují na rok studium, aby se mohli naplno věnovat studiu. Kromě toho se SR organizuje do komisí, které mají na starost jednotlivé činnosti (namátkou komise pro zahraniční záležitosti, komise pro rovnost, komise pro kulturní otázky). Komise jsou též organizovány podle volebního výsledku, vítězná strana zpravidla obsazuje téměř všechny komise.
Zajímavé je, že letos vládne v SR „velká koalice.“ Tuto nestandardní situaci způsobila účast strany „Skrökva“ (Lež) ve volbách. Obě tradiční strany získaly po 8 hlasech, se zástupci ve správní radě měla každá strana 9 hlasů a Skrökva získala zbývající dva hlasy. Ani jedna tradiční strana tedy neměla většinu a Skrökva se odmítla spojit jenom s jednou stranou a přiměla všechny ke spolupráci. Paradoxně toto bylo během několika rozhovorů předmětem kritiky, protože velká koalice znamená, že neexistuje opozice, která by upozorňovala na chyby vládnoucí strany.
Není jenom SR
Kromě činnosti SR je důležité upozornit i na to, že na univerzitě působí i řada dalších studentských organizací, většinou oborově zaměřené – kluby právníků, politologů, historiků a dalších. Ty pořádají debaty, konference a kulturní aktivity zaměřené na své katedry nebo fakulty. Na celouniverzitní úrovni dále kromě politických stran stojí i spolek pro gaye a lesby. Samotné politické strany potom pro své členy také organizují bohatý kulturní život mimo školní lavice.
Zkušenosti a další spolupráce
Během návštěvy v Praze měli Islanďané možnost se v rámci kulatého stolu setkat se zástupci mediální skupiny Univerzity Karlovy – UK media, spolkem GLBT Charlie a zástupci Studentské komory Rady vysokých Škol a organizátory projektu Inventura demokracie. Během těchto schůzek si zástupci organizací předávali zkušenosti z dané oblasti a předali si kontakty s příslibem budoucí spolupráce a sdílením informací – pro národní studentskou reprezentaci mohou být zajímavé především otázky školného a systému studentských půjček, které na Islandu existují a u nás budou v následujících letech významným tématem.
Na zvláštní schůzi potom SU UK představila islandským partnerům svou strukturu, vývoj a činnost a byly vymezeny oblasti možné spolupráce, zejména takové, ve kterých má islandská strana větší zkušenosti a my se od nich můžeme přiučit. Jedná se o otázky genderové rovnosti, ekologie, studentských médií, spolupráce mezi spolky na konferencích a konečně i otázku studentské mobility. Věříme, že do konce následujícího akademického roku se nám podaří dohodnout konkrétní plán, jak v realizaci jednotlivých bodů spolupráce postupovat.